Jste zde

Řidičské zlozvyky: riskantní předjíždění

26/04/2016 - 08:30

Čeho se v provozu nejvíc bojíte? Já si poslední dobou při cestách autem bohužel neustále připomínám, že nejvíc se bojím řidičů, kteří riskantně předjíždějí a ohrožují všechny kolem.

Předjíždění je z podstaty věci poněkud rizikový manévr, protože vyžaduje relativně vysokou rychlost. Kromě toho také dobrý odhad vzdálenosti a rychlosti, nepochybně také vůz s uspokojivou akcelerací.

Bojím se předjíždět...

Na jedné straně znám spoustu řidiček a řidičů, kteří se předjíždět bojí za všech okolností.

Na straně druhé mám pocit, že nemalá skupina řidičů se nebojí předjíždět ani v nepřehledné zatáčce, před vrcholem stoupání, tam, kde se vlní horizont.

Plné čáře navzdory

Poslední rok a půl, s malým dítětem v autosedačce, se můj vztah k předjíždění změnil a zařadila jsem se do kategorie vyděšených, předjíždění takřka neschopných.

Nicméně nakonec jsem dospěla k tomu, že nenormální nejsem já, ale nejméně 50 procent předjíždějících, kteří při svých manévrech dovedně kombinují vše, co zákon (i zdravý rozum) zapovídá.

Co na to zákon?

Dle zákona o provozu na pozemních komunikacích řidič nesmí předjíždět:

- nemá-li před sebe rozhled na takovou vzdálenost, která je nutná k bezpečnému předjetí

Bohužel, na tohle nejsme asi od přírody vybaveni nejlépe, protože lidský mozek má tendenci vzdálenost nadhodnocovat, ale rychlost (protijedoucích) podhodnocovat.

Navíc ve spěchu se zvyšuje u řidiče ochota riskovat. To ovšem neznamená, že se zlepšije jeho odhad.

- jestliže by se nemohl bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet

- jestliže by ohrozil nebo omezil protijedoucí řidiče nebo ohrozil jiné účastníky provozu na pozmeních komunikacích

To se děje dnes a denně. Předjíždějící vás coby protijedoucího donutí v zájmu zachování holého života prudce zpomalit, a ještě se uklidit na krajnici.

Celý paragraf o předjíždění čtěte zde.

Otázka priorit

Člověk nemusí být zrovna Hercule Poirot, aby za vším viděl psychologii, i za riskantním a nesprávným předjížděním.

Důležité je udržet si vnitřní klid a řídit podle sebe, podle svého nejlepšího svědomí. Nenechat se k riskantnímu předjíždění vydráždit (byť jen domnělým) tlakem a očekáváním vzadu jedoucích řidičů.

Spěcháš do rakve? Spěchej pomalu!

Jak už bylo řečeno, spěch znamená zvýšenou ochotu riskovat. S dítětem v autě snad nikdy nespěchám. S tímhle postojem se ovšem na pozemních komunikacích cítím dost osamoceně.

Přitom nejednou se mi stane, že toho, kdo nebezpečně předjížděl traktor, za kterým já se rozhodla ještě nějaký čas vléci, po pár kilometrech, kdy traktor odbočil, hravě dojíždím.

Úspora času vznikající rychlou a riskantní jízdou je z velké části iluze, kvůli které nestojí za to dávat v sázku své zdraví a život.

Proto nejlepší radou pro předjíždění je heslo BESIPu: Nejbezpečnější je nepředjíždět.

Štítky: